|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
|
| |
|
|
Internetové recenze životopisného filmu Masaryk a uživatelské komentáře na Česko-Slovenské filmové databázi
Černovský, Marek ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Internetové recenze životopisného filmu Masaryk a uživatelské komentáře na Česko-Slovenské filmové databázi" se zabývá životopisně-historickým filmem Masaryk a jeho analýzou prostřednictvím jak uživatelských komentářů na Česko-Slovenské filmové databázi (CSFD.cz), tak recenzí, zejména na stránkách MovieZone.cz, Filmová databáze (FDb.cz), Kinobox.cz a Filmserver.cz. Porovnáním všech těchto hodnocení dochází k popisu charakteristických rysů snímku, jakožto i jeho specifik v rámci svého žánru. Zároveň dochází ke srovnání filmového děje s realitou, tedy jak se události skutečně odehrály. Aby měla analýza faktické základy, předchází jí teoretická část. V ní práce charakterizuje film jako dramatické umění, specifikuje životopisný žánr jako takový a popíše vývoj české filmové kritiky, včetně jejího přechodu z tištěné do internetové, resp. online podoby. Pozornost je věnována také samotnému Janu Masarykovi - jeho osobě, kariéře a odkazu. Kvantitativní výzkum ukazuje, jak dnešní veřejnost zná Jana Masaryka, stejně jako události líčené ve filmu.
|
|
|
Jan Masaryk jako rozhlasový komentátor ve válečném vysílání BBC
Dvořáková, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zaměřuje na československé rozhlasové vysílání v rámci britské rozhlasové společnosti BBC od září 1939 (tedy od samotného zahájení českého programu BBC) do konce druhé světové války, na němž se po částečném uznání československé exilové vlády britskou stranou v létě 1940 začali podílet i zástupci československé politické reprezentace. Jejím hlavním tématem jsou rozhlasové projevy Jana Masaryka, bývalého dlouholetého československého vyslance v Londýně a budoucího exilového ministra zahraničních věcí, který český program BBC pro posluchače v protektorátu 8. září 1939 zahájil a který v něm začal pravidelně jednou týdně vystupovat v únoru 1940. Práce analyzuje, jakým způsobem se snažil ve svých komentářích povzbuzovat sebevědomí českého národa a anulovat tak germanizační snahy okupantů a českých kolaborantů o reinterpretaci českého historického příběhu, a jakými ideologickými zbraněmi Masaryk vytvářel obraz malého, leč vnitřně silného a vyspělého československého národa, morálně převyšujícího svého dědičného německého nepřítele, který jako rétorický štít stavěl proti nacistickým výkladům o údajném českém kmeni, jenž se vrátil do lůna novodobé Svaté říše římské, jejíž byl podle nacistické propagandy přirozenou součástí.
|
|
|
Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku
Burešová, Lucie ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku pojednává o tzv. krabičkovém atentátu, který byl v roce 1947 neúspěšně spáchán na tři nekomunistické ministry (Jana Masaryka, Prokopa Drtinu a Petra Zenkla). Práce se věnuje analýze novinových článků, které informují o průběhu atentátu a jeho vyšetřování. Konkrétně se zaměřuje na ústřední deník Komunistické strany Československa - Rudé právo a ústřední deník Československé strany národně socialistické - Svobodné slovo. Analýza se soustředí především na odlišnosti v prezentaci této kauzy s ohledem na politickou orientaci deníku. Na základě odborné literatury je práce doplněna historickým kontextem vývoje Československa od konce druhé světové války po komunistický únorový převrat v roce 1948. Důraz je přitom kladen na politickou situaci v zemi a dobovou funkci médií. Z mediální sféry se práce zaměřuje hlavně na postavení tisku. V neposlední řadě práce obsahuje také stručnou biografii ministrů, na které byl atentát spáchán, a popis Krčmaňškého případu na základě odborné literatury.
|
host ::
RSS.